Tibeťané se spíš upalují mj. proto, že nemohou svobodně praktikovat své vyznání, i když JE TO JEJICH VŮLE. Viz například okolnosti sebeupálení mnicha Tapeye. Navíc čínské úřady nutí kláštery ke každodennímu memorování propagandistických textů oslavujících Čínu a její vůdce – PROTI VŮLI MNICHŮ. Doporučuji odkazy pod článkem.

Tvrzení, že za sebeupálení může buddhismus nebo dalajláma a jeho klika, jsou znakem nepochopení nebo také čínské mocenské propagandy.
Pokud člověk usiluje o smíření se s činem Tundena a pocity, které v něm čin T. vyvolává, nestačí k tomu hlava nebo označení T. za chudáka. Vzájemně protikladné názory a pohledy na věc se nevylučují, mohou koexistovat. Řešení je však patrně jinde.

1. upozorňuji na fakt, že ve svém textu glorifikujete náboženství hlásající, že vrcholným aktem zbožnosti a svobody je sebeupálení;
2. chybí mi pochopení – pro koho? pro manipulátory, kteří zbožnými frázemi přesvědčí nešťastného člověka, že sebeupálení je ideální východisko pro trpící;
3. chybí mi úcta k svobodě člověka a jeho volbě – hlavně že Tundenovi známí, např vy, považují psychiatra za tragédii a sebeupálení za vrchol svobody;
4. nemám znalosti ani „dostupné informace“ – zato vy ve svých vědoucích textech oslavujete zmar, užíváte indická slova bez jejich konkrétní definice, potlačujete v sobě racionalitu, propagujete sebedestrukci, spoléháte na mantry australského guru a přehlížíte, že v praxi způsobily zmar a utrpení pozůstalých.

Z chudáka Tundena vytváříte legendu a vzor hodný následování. Ach jo.

Zdravý selský rozum ještě nikoho nezabil. Tunden odmítl „hlavu a otázky“, nahradil je „srdcem“ a jak dopadl. V tom blázinci by mu aspoň pomohli a mohl dnes ještě žít.

Snad bych zmínila pár stop

– mahájánové soucítění
– motivace bódhisattvy, kterou mahájánový praktikující rozvíjí
– tonglen
– (zvláště v západní a střední Evropě rozvinuté) individualismus a sebestřednost (např. zaobírající se tím, jak si -tj. pro sebe- získat pozornost) vs. vědomí vzájemné propojenosti

A to je asi tak, co k tomu mohu dodat. Navíc mnohé je řečeno už v samotném článku.

Tragickým faktem je Tundenova sebedestrukce, zřejmě vyplývající z jeho zklamání ze společností a nejspíš i z vlastního života, jeho odmítnutí žít dál; oblečení, vlajky, šperky, tetování apod jsou podružné.

PS Nemohl Tunden trpět maniodepresívou nebo endogenní depresí? Občas tyhle stavy nezaznamená ani vlastní rodina a když dojde k neštěstí, jsou v šoku.

Přetlumočila jsem Vaše příspěvky autorovi. Odpověď Martina Kovana, volně:

– Tunden byl mnichem poměrně krátce a předtím žil aktivní život, cestoval po Asii. (dodávám, viz mnohé ohlasy po jeho smrti těch, co ho znali, FB v odkazech pod článkem…)
– Tunden (Dave Allen) byl ztěží ve středním věku, dnešním moderním pohledem.
– Pokud lidé spáchají sebevraždu, jistě k tomu mají psychologicko-existenční důvody. Jenže žádný z takovýchto důvodů nebere v úvahu, že Tunden měl u sebe tibetskou vlajku. I když jsou svým způsobem zajímavé, pouhé osobní sebevražedné důvody jsou v tomto případě ve skutečnosti irelevantní, jelikož šlo o politický úmysl.
(„Yes certainly there are always psychological-existential reasons why people suicide.
None of this however addresses the fact that he carried the Tibetan flag. In fact, interesting as they are, merely personal reasons for suicide are actually irrelevant in this case, because of its political intention.“)